Jak nás potkal Hobbyhorsing 


Není to tak dlouho, co za námi přišla naše dcera s tím, že si přeje "Hobbíka". Vůbec jsme netušili o čem mluví, a tak jsme si toho "Hobbíka" nechali ukázat. Což o to, vypadal fakt hezky, ale plyšový kůň na tyči za dva tisíce??? Ale znáte to, postupem času přišlo větší a větší přemlouvání a nakonec společná dohoda, že se tedy pořídí. 

To vám bylo radosti! Postupně se nám stádo "malinko" rozrostlo. Rozrostl se ale i úsměv a psychická pohoda našich holek, našly si spoustu nových kamarádek se stejným zájmem a prožily mnoho úžasných zážitků. Hobbyhorsing si naprosto zamilovaly a musím přiznat, že my (rodiče) také. 

Rádi je v tomto krásném sportu podporujeme, a proto jsme s nimi začali jezdit i po závodech, na které tolik chtěly. A to byla taková pomyslná "poslední kapka". Holky Hobbyhorsingu zcela propadly a koníci na tyči se pro ně staly pevnou součástí každodenního života. A jak už to tak bývá, našeho taky. Hobbíkům se u nás očividně děsně líbilo, protože se nám tu nadále vesele množili! Stádo se rozrůstalo a polehávalo různě po pokojích (no, spíše po celém domě), což se nám, rodičům, moc nelíbilo a na často opakované: "Holky, ukliďte si ty koně" se jednou z pokoje ozvalo: "Tak nám tati vyrob stáje". A bylo .... V duchu jsem si jen pomyslel: "Dobře ti tak, to jsi si naběhl". Takže se psalo Ježíškovi a ten po večerech začal vyrábět stáje pro Hobby horse koníky. Je fakt, že od té doby, co máme stáje, tak se daří většinu koní držet ustájených a neběhají nám volně po domě. 

Závody se holkám líbily, trofeje se rozrůstaly a osobní rekordy padaly. Čím dál víc se nám s manželkou v hlavě začal rodit nápad, udělat naše vlastní závody. Se zázemím lepším než v plesovém sále nebo někde na louce a hlavně také s pořádnými cenami, které si závodnice za své výkony bezesporu zaslouží. Netrvalo dlouho a měli jsme zamluvené dva termíny na krytou halu s perfektním povrchem, kterou provozuje naše kamarádka. V tu chvíli jsme netušili, že obří velikost haly (cca 50x25m) se nám jednou může zdát jako malá. Zájem o závody byl enormní, a tak jsme postupně zvýšili maximální počet závodnic až na současných 70. Co vám budu povídat, ani toto pro nás nebylo konečnou. 

Velký zájem, super kolektiv a spousta dětského smíchu nás přiměla k tomu, že nakonec děláme i pravidelné kroužky, občasné dopolední vyjížďky do přírody nebo pořádáme příměstské tábory věnované Hobby Horse aktivitám. Vyslyšeli jsme také přání našeho okolí a vyrábíme krásné dřevěné stáje a profi tréninkové a závodní překážky. Zkrátka Hobby horse, a vše kolem nich, se stalo nedílnou součástí celé naší smečky. Dalo by se říci, že nyní už "skáče nejen celá vesnice, ale taky škola a široké okolí".

Déle už vás o čas okrádat nebudeme, mohli bychom tu psát další a další odstavce, ale mnohem lepší bude, když nás kontaktujete, přijedete se s námi seznámit osobně na nějakou z našich akcí a tuhle skvělou jízdu si užijete s námi.